Michal Stark bude na zahájení projektu sen

více na http://www.ano.g6.cz/start-projektu-sen/

Návštěva jihoamerických mistrů světa

"LONDÝNSKÝ" SLIB - foto  Andrea Barcalová

Minulou neděli Michal spolu s rodinou přivítal vzácnou a nečekanou návštěvou. Ještě před tím, v sobotu, se konal v Praze závod Evropského poháru. Mimochodem s velmi silnou světovou konkurencí. Několik vynikajících závodníků se víceméně přímo z dějiště Mistrovství světa v Dánsku přesunulo rovnou do Prahy. Jedním z nich byl i novopečený mistr světa ze silničního závodu Alvaro Galvis z Kolumbie. Alvaro před příjezdem do Prahy projevil zájem Michala navštívit. Skontaktoval se s Michalovou "dvorní" fotografkou Andreou Balcarovou, která ovládá výborně španělštinu. Nakonec se přidal i dvojnásobný mistr světa ze silničního závodu z let 2009 a 2010 Victor Hugo Marquez Garrido z Venezuely, spolu se svojí manažerkou a manželkou v jedné roli. Nedělní dopolední návštěva před odletem závodníků Michala velice potěšila.
Victor připomněl svoji nehodu ze zimy, při které si přivodil zlomeninu ruky. Hlavně se v jihoamerickém emotivním duchu probíralo letošní Mistrovství světa, na kterém ze známých důvodů Michal chyběl. Alvaro také zavzpomínal na svojí profesionální kariéru před amputací. Patřil podobně jako Victor ve Venezuele k nejlepším cyklistům Kolumbie mezi "nepostiženými". Připomněl momenty, kdy se s Michalem poprvé setkal. Poprvé prostřednictvím televize při sledování Panamerických her v roce 2007, na kterých Michal získal 3 medaile. Dalším setkáním již osobním bylo MS v roce 2007 v Itálii, kdy Michal Alvara předjížděl během závodu časovky...
Victor všechny překvapil oznámením, že byl za svoje sportovní zásluhy jmenován Venezuelskou vládou konzulem v baskickém Bilbau, ve kterém ji několik let žije. Jak je vidět, přístup jednotlivých zemí k paralympijským sportovcům se velmi liší.
Všichni tři cyklisté, ať už bývalí, či současní mistři světa si slíbili, že udělají všechno co bude v jejich silách, aby se spolu setkali na Paralympiádě v Londýně na stupních vítězů. Budeme držet pěsti!

Alvaro,Michal,Andrea a Victor - foto Jana Starková

Paralympijští cyklisté jsou praváci - foto Jana Starková

Mistrovství světa v Dánsku z křesla

Je tomu pár dní co skončilo silniční Mistrovství světa v paralympijské cyklistice. Dánské Roskilde, předměstí Kodaně, připravilo technicky zajímavé tratě, alespoň podle netu kupodivu s ne až tak jednoduchým profilem.

Vrátím se hlavně k výsledkům mé kategorie C2. V mé parádní disciplíně, časovce jednotlivců jsem očekával vítězství dvojnásobného mistra světa Itala Fabrizia Macchiho (mého velkého kamaráda). I když se letos musel několikrát spokojit "jen" se stupni vítězů  (na EP ve Švýcarsku i díky mě), přesto jsem věřil v jeho triumf. Mistrem světa se stal nakonec Colin Lynch z Irska. Silově nesmírně vybavený můj dvounohý soupeř sice letos vyhrál časovku na úvodním SP v Kanadě a ve Španělsku skončil 2. V dalším průběhu sezóny šel ale výsledkově trochu dolů. 3.skončil fenomén letošní sezóny Španěl Eckhard. Prvních pět závodníků časovky v 36 sekundách, to už je velmi vyrovnaný závod!

Silniční závod byl zásadné ovlivněný hromadným pádem na začátku závodu. Některé cyklisty dokonce odvezla i sanitka. Z favoritů na pád doplatili oba Francouzi-Thirionet i Bahier, Španěl Garcia, Macchi a mistr světa Garrido z Venezuely. Jak podotkla moje upřímná žena - v tom pádu bys byl na sto procent také, protože bys jel v čelní skupině...

Ve spurtu zvítězil Alvaro Galvis z Kolumbie před Němcem Tobiasem Grafem a naprosto překvapivým Simonem Pricem z Velké Británie. Nikdy nelze u sportu obecně plánovat, ale určitě bych si troufal bojovat o nejčelnější příčky. Dostal-li jsem se letos do konečného spurtu,byl jsem vždy na bedně...

Radost mi udělali svými výkony kolegové z reprezentačního týmu-medailisti Ježura s Terkou. Smůlu si naplno vybral tandem Mářa s Georgem a  Kvásek. Skvělé výkony předvedli i další čeští závodníci - Bouška a Vondráček.

MS je za mnou i když beze mě. Už mě to přebolelo. Teď je podstatné,abych se dostal co nejdříve na kolo a hlavně pěkně srostlý. Včera jsem byl na kontrole u našeho reprezentačního lékaře doktora Kryla. Především mě nechal pečlivě zrentgenovat. Dobrá zpráva je, že pahýl (zbytek levé nohy pod kyčlí, na který připínám protézu, respektive ho zasunuji do "kapsy" u sedla kola) není nikde zlomený a bolest musí prostě sama odeznít. Masivní pohmožděni,které jsem si způsobil během nehody může klidně ustupovat i šest týdnů! Na vysvětlenou-nemuzu stále chodit o protéze. Velmi dobře se však hojí lopatka.

Pobytu v křesle a spousta volného jsem využil k podpoře projektu "SEN", který se slibně rozjíždí.

Michal Stark, Jeneč 

Michal Stark - den před plánovaným startem na Mistrovství světa

Michal je už schopen lépe komunikovat a tak se s námi podělil o své pocity před začátkem MS, na kterém tentokrát kvůli svému zranění startovat nebude.

"Ne,že bych měl už takový odstup od havarie a mohl s nadhledem komentovat svůj stav,ale je mi alespoň lépe.První týden jsem si skutečne užil a bolel mě celý Michal. V tomto týdnu se situace změnila. Lopatku,žebra a pahýl cítím stále, ale už se nemusim utlumovat prašky.Bohužel se stále nemohu vyspat a maximálně nad ránem upadnu do mírného komatu. Spěte,ale pořádně v sedě...No chce to asi jedině čas a trpělivost. Ano,čeho mám teď přes míru,je čas. Říkám si jak je to možné, že zrovna v letošní sezoně si vybírám neuvěřitelný kopec smůly. Každy zavoďák někdy spadne. Tomu se prostě nevyhnete. Je-li to pád bez následků, ani se nepoč´ítá.

Roztržené ucho z Evropeského poháru v Německu a sedřena půlka těla s naraženým zapěstím z Mistrovství republiky jsou v porovnání s nynější srandou zanedbatelnými maličkostmi. Dalo se s tim trénovat i závodit. Teď jsem rád, že se dostanu na toaletu...

Od pondělí jsem měl podle původního plánu ladit formu v Dánsku a zitra nastoupit na start časovky na Mistrovství světa. Asi si dokážete představit jak me to mrzi, že nenatoupím.I když připava neprobihala vzhledem k již zmíněným, ale i dalším zdravotním potížím (virus a dál) úplně ideálně, citil jsem v poslednich dnech před úrazem, že forma přichází. Absolvoval jsem během měsíce velmi tvrdou speciální příipravu, právě k Mistrovství světa. S trenérem Viktorem Zapletalem jsme pracovali i na časovkářském tréninku, protože hlavně v chronometru jsem měl usilovat o zisk medaile. Na novém silničním speciálu od Apache jsem si ještě poslední tréninky okořenil s Duklou - chlapci mě pěkně prohnali. Dal jsem i dva zavody - Železného dědka a Giant ligu na Lopatárně. Z toho ze všeho jsem měl dobrý pocit a byl jsem prřpravený se na šampionátu poprat se světem i v silničním závodě.

Výsledkem zcela zbytečného střetu s plechovkou je však pouze zcela zničene kolo a kus zlomeného těla.

Budu alespoň na dálku sledovat své kolegy z reprezentace a fandit přes net.

V tuto chvili mohu jen doufat, že rychle srostu a začnu se co nejdřive připravovat na dráhová Mistrovství světa v březnu 2012! Obrovská podpora od přátel, partnerů a fanoušků, která se ke mně po nehodě dostává je patřičnou motivací - děkuju!"