Supernáročná prověrka výkonnosti – EP a SP,během dvanáctidenní série

foto:ČATHS

Po návratu pravděpodobně z nejnáročnějšího přesunu sezóny můžu rekapitulovat. Vzhledem k náročnosti transportu velomateriálu, zvolil náš reprezentační tým cestu svazovým minibusem. Nejprve nás čekalo další kolo Evropského poháru ve švýcarském Gippingenu. Tradiční podnik, který je znám velmi náročným profilem závodních okruhů. V časovce jsem se konečně trefil do správného rytmu a vše ten den vyšlo jak mělo…až na dvakrát spadlý řetěz…Přesto se mi podařilo zvítězit nad časovkářským fenoménem posledních let. „Jednonohého Cancellaru“ Itala Macchiho jsem porazil těsným rozdílem 4 sekund – velmi cenné vítězství! Silniční závod s „alpským“ stoupáním jsem byl schopen po celý závod kontrolovat. Bohužel v posledním kole atakoval před horizontem Němec Graf a já si užil chvilkovou krizi. Druhé místo jsem si však bez problémů pohlídal. V celkovém hodnocení obou disciplín jsem EP ve Švýcarsku vyhrál!


Následoval dvoudenní přesun do Španělska s přestávkami ve francouzském Moulins a Bayonne. Především trénink u Atlantiku v Biarritz byl báječný.


V pondělí jsme dorazili do Los Angéles, asi dvacet kilometrů od Segovie. Trénink víceméně v horském prostředí nás připravil na páteční časovku, která světe div se byla situována do naprosté roviny. Chronometr jsem absolvoval v okruhu favoritů a dopadnul jsem tak i konečném pořadí. 4.místo na světovém poháru je lichotivé, ale po Švýcarsku jsem si myslel výše. Na prvních dvou místech byli dvounozí soupeři – Eckhard a Lynch…V neděli nás pořadatelé přesunuli do městečka vzdáleného skoro 60km od našeho hotelu. Opět nám UCI vytyčila trať na nenáročnm okruhu, vhodném především pro spurtéry. Jak je již zvykem do silničního závodu odstartovala naše kategorie spolu s dalšími dvěma. Domníval jsem se, že půjde o to kdo se od nás udrží spolu s dvounožci kategorie C3. Omyl, nejaktivnějšími závodníky jsme byli opět my. Mě závod výrazně ovlivnila bolest v žaludku. Od 5.kilometru jsem uvažoval, že vzdám a nebýt to SP, tak jsem to asi učinil. Buď jsem plápolal v bolestech na chvostu balíku, nebo jsem chytal, či se sám pokoušel u úniky – závod plný extrémů. Šel –li jsem do ataku já, mohl jsem si vsadit na to, že za mnou hned někdo vystartuje a balík doveze. Pokoušel - li se velmi aktivní Španěl Eckhard, ostatní kolegové z týmu mu peloton odbrzdili. Nakonec se mu jeden pokus o únik podařil, protože jsem si v tu chvíli vybíral chvilku s mým žaludkem. Naštěstí jsem se do posledního kola trochu vzpamatoval a pohlídal si čelo balíku. Na cílové pásce mě ještě předjel Francouz Thirionet, ale i tak beru výsledek tohoto závodu jako satisfakci.


Myslím, že spolu s letošním suverénem Eckhardem jsme letos zatím nejuniverzálnější cyklisté kategorie C2 a jsme jako jedni z mála schopni absolvovat na vysoké úrovni veškeré discipliny a profily.


Po této sérii bych měl figurovat na 4.místě světového rankingu a také v pořadí světového poháru. Po týdenní pauze budu mít možnost si postavení vylepšit na EP v německém Černém lese, v Elzachu.

Michal Stark