pátek 28. prosince 2012

Tři splněná přání „vánoční“ přání – tři SNY – tři šťastné sestry!

Těsně po vánočních svátcích jsme mohli splnit Sny sourozeneckému triu.

Tři báječné slečny – osmiletá Kristýna, jedenáctiletá Tereza a třináctiletá Marcela si přály kola. K těmto holkám se začíná osud pomalu obracet svou příznivější tvář. Z kvalitního dětského domova v Unhošti si všechny tři vzala do své pěstounské péče paní učitelka ze základní školy, kterou holky navštěvovaly!

Sami jsme se mohli na vlastní oči ověřit v jak skvěle fungující rodině holky v současnosti žijí. U tety a strejdy Kropáčových mají potřebné zázemí, péči a lásku, kterou tolik potřebují.27.prosince jsme poseděli se skoro celou rodinou a ochutnali jednohubky připravené právě od malých slečen. Naše návštěva vyvrcholila předáním trochu opožděných dárků J. Překvapené holky, které o tom, že se jim Sny splní už nyní vůbec nic netušily, dostaly postupně originální horská kola!Nejstarší Marcela dostala kolo od zaměstnanců společnosti TNT. Prostřední Tereza  od Josefa Dresslera , dvojnásobného mistra světa v biketrialu. Poslední obdarovanou byla nejmladší Kristýna, na jejíž kolo se složili rovněž zaměstnanci TNT a kolo jsme pořídili od Pepy Dresslera za velmi zvýhodněnou cenu J. Sestry si  kola hned a nadšeně vyzkoušely v terénu.Nakonec  všechny holky osobně pozval přítomný Josef Dressler na tréninkový camp, který v červenci pořádá!

Myslím, že už se celá rozrostlá rodina Kropáčů, včetně skvělých holek, těší na cyklistický rodinný výlet po krásném okolí Unhoště.


 














čtvrtek 27. prosince 2012

čtvrtek 27. září 2012

Pozvánka na Evropský pohár v Praze

Přátelé, fanoušci, budete-li mít o nadcházejícím víkendu čas a chuť, prijřte zafandit. V Praze na Strahově se jede finálový podnik Evropského poháru v silniční cyklistice. Já startuji v sobotu v silničním závodě od 14,17hod a v neděli absol
vuji cca od 12,15hod časovku. Oba závody se jedou na okruhu dlouhém 4,3km - v sobotu 8x a v neděli 3x. Budou to velmi rychlé a divácké závody i když závodníků nebude mnoho - po Londýnu nastal trochu útlum... V sobotu cosi jako hladký kriťas a v neděli prolog :-)
http://www.caths.cz/ecp/road/index.php?page=propozice


Michal Stark
http://fb.com/Michal.Stark.1

středa 19. září 2012

Londýnská bilance, aneb proč jsem si nepřivezl medaili 

 I v mém požehnaném věku je třeba se poučit z chyb a připravit se lépe do dalších bojů!
Činím tuto analýzu i proto, abych odpověděl na mnohé různorodé dotazy typu proč  jsem nezískal na Paralympiádě placku, neb dokonce jak to, že jsem nevyhrál??

Fakta:
1.       Stíhací závod na 3km7.místo v čase: 4:00.840. Na postup  do finálové čtyřky chybělo propastných skoro 6 sekund. Na posun na 6.místo by mi nestačil ani můj osobák (3:57.968). Vítězný Číňan Liang zajel světový rekord časem 3:45.828!!! Takže mi ta čínská stíhačka nadělila pouhých  15 sekund !…
Na druhou stranu jsem zajel zdaleka svůj nejlepší výkon sezóny. Mírně jsem ztratil při předjíždění Kanaďana Boldta, který začal „sportovně“ zrychlovat, když jsem byl na jeho úrovni – poslední kola jsem sotva dojel. Normálně jsem schopen i zrychlovat a poslední kilometr mívám nejrychlejší. V porovnání s letošním MS v LA jsem se zlepšil o 4 sekundy. Londýnský výkon by mi v LA stačil na boj o bronz…A ještě jedno srovnání – stříbrného Němce Grafa jsem ještě vloni na MS v Itálii porazil v bronzovém souboji…
Pořadí: 1.Liang-Čína, 2.Graf- Německo, 3.Thirionet-Francie, 7.Stark

2.       Kilometr s pevným startem – 21.místo v čase: 1:22.120. Prapodivný závod podle prapodivných pravidel. Moje kategorie C2 byla na tento závod sloučena s dalšími kategoriemi C1 a C3 – většina závodníků těchto kategorii je dvounožců a na kilometru, který rozjíždějí ze sedla mají významnou výhodu. Čisté časy se přepočítávaly podle koeficientu – C3 – 100% času, C2 a C1 přepočítány. Já jsem tímto způsobem získal čas 1:15.755 a vítězný Číňan Liz Y  (C1) 1:05.021 (čistý čas: 1:13.009)…čert, aby se v tom vyznal. Zajímavější  je porovnání v Londýně s fenomenálním Grafem, závodníkem mé kategorie, který skončil celkově na 3. místě jako nejlepší od nás J - 1:09.979 (čistý čas: 1:15.858 je světovým rekordem). Suma sumárum jsem od Grafa dostal 6,5 sekundy – to je naprosto jiný závod…
Opět jsem zajel svůj nejlepší výkon sezóny a o 2 sekundy se zlepšil proti MS v LA (osobák mám za 1:19.466). Ano, jsem schopný zajet ve své kategorii i 4.místo ve světové konkurenci. V Londýně by to v redukovaném pořadí vyšlo na místo 7. Nic moc, ale kilák skutečně není mojí doménou a jako stíhač – časovkář potřebuji čas na rozjetí „mašiny“.
Pořadí: 1.Liz Y(C1)-Čína,2.Colbourne(C1)-Velká Británie,3.Graf(C2)-Německo,21.Stark(C2)

3.       Časovka jednotlivců na 16km – 6.místo se ztrátou 50 sekund na koho jiného než vítězného Grafa…Pravděpodobně mé nejlepší paralympijské vystoupení v Londýně. Ačkoliv opět ve druhém osmikilometrovém kole  jsem trochu ztrácel. Náročná a členitá trať mi dala zabrat, podobně jako ostatním závodníkům. Pocitově se mi špatně nejezdily stoupání, ale „rovinky“ nakloněné na všechny strany – netypický profil, který se odvíjí od zaměření okruhu Brands Hatch – F1 a motorky…Očividně jsem ztrácel v ostré pravé, která následovala po rychlém sjezdu. Možná až zbytečně jsem si příliš přibrzďoval…V každém případě na této trati byla výhodou elektronika. Čímž netvrdím, že bych s Di2 vyhrál J
       Pořadí: 1.Graf –Německo,2.Liang – Čína,3.Eckhard – Španělsko,6.Stark

4.      Silniční závod s hromadným startem – 16.místo. 8 kol, tj.64km v cyklokrosovém tempu. Od začátku se víceméně letělo, nástup střídal nástup. Já jsem si stále jen říkal, Michale vydrž ještě kolo. Závodníci postupně odpadali jako korálky, až nás zbyla polovina balíku, tedy 20 cyklistů. Jel se stejný okruh jako při časovce a já jsem zrácel ve sjezdu do ostré točky a pracně to doháněl do kopce…Osudným se mi stalo kolo poslední. Vlétl jsem do stoupání mezi posledními a ještě k tomu se nechal zavřít jedním závodníkem. Moje vina, ale stála mě drahocennou mezeru, kterou jsem s dalšími závodníky nebyl schopen do konce závodu dojet. Ve spurtu naší odpadlé šestičlenné skupinky jsem podlehl Teuberovi. V redukovaném pořadí kategorie C2 by to znamenalo 5.místo…
       Pořadí: 1.Bargna(C3) – Itálie,2.Warias(C3) – Německo,3.Nicholas(C3) – Austrálie,16.Stark(C2)


Předložil jsem víceméně suchá fakta a teď k oněm odpovědím na dotazy, které se na mě sesypaly.

Proč jsi nepřivezl medaili, nebo dokonce nevyhrál?
Jednoduše řečeno, protože někteří cyklisté byli lepší. V paralympijské cyklistice jsou hraniční umístění, které obsadit není snadné. Já ke své smůle, nebo naopak díky za to, jezdím v kategorii, která měla vždy vysoko postavenou světovou konkurenci! Úspěchem je vůbec se dostat do top ten, tedy do první desítky na světě. Pro mě bylo vždy hranicí úspěchu, či neúspěchu 6.místo. To jsou ještě místa kdy, alespoň teoreticky šaháte po stupních vítězů. Dříve se do 6.místa rozdávali i tzv. olympijské, resp. paralympijské body. I když to je v současnosti až do osmého místa, pro mě platí příčka šestá J. Kritériem je i tzv. nominovatelnost, kterou si reprezentant vyjede umístěním do 8.místa v první polovině výsledkové listiny…
Získat světovou medaili znamená, aby se Vám ten den, ten okamžik všechno sešlo – forma i štěstí.
Ano, odjížděl jsem do Londýna se snem medaili získat,ale…

Vzhledem k Tvému věku už na zisk medaile nemáš?
Je mi 47 let, což samozřejmě ani pro cyklistiku není optimální věk. Ve své kategorii jsem byl na paralympiádě nejstarším. Do španělské nominace se nedostal Garcia, kterému je 56 a stále je schopný se světovou špičkou držet krok…Samozřejmě, že většina mých soupeřů jsou třicátníci a výjimkou nejsou ani osmnáctiletí cyklisté (u nás se moc nehraje na juniory a třiadvacítkáře). Já jsem zjistil, že mnohé je v mentální připravenosti. Máte-li motivaci, dají se i skály lámat!

Ovlivnila Tvůj výsledek loňská nehoda?
To je možná nejzásadnější otázka, na kterou bych rád odpověděl. Je pravda, že tak dlouhou přestávku, jakou jsem absolvoval vloni po nehodě jsem neměl běhěm celé své předlouhé sportovní kariéry. Skoro tři měsíce jsem se dával dohromady než jsem začal seriózně trénovat! Zimní přípravu jsem posléze musel také velmi zrychlit, protože jsem už začátkem letošního února startoval na dráhovém Mistrovství světa v Los Angeles. Až teprve posléze nastala klasická příprava na silniční sezónu.
Do loňského srpna jsem si i navzdory věku dokázal po dlouhá léta držet velmi vysokou formu. Prožíval jsem podobně vydařené sezóny jako v devadesátých letech, kdy jsem získal všechny své tituly. Od roku 2006 jsem každým rokem získal některou ze světových medailí. S jedinou výjimkou v roce 2008, kdy jsem ze známých důvodů nestartoval v Pekingu.
V letošním roce jsem se až na nepatrné vyjímky nedostával na stupně vítězů. Tělo si velmi pomalu zvykalo na rychlost a v důležitých momentech to bylo znát. Je tedy pravděpodobné, že úraz mě velmi pozastavil a nedovolil mi prozatím akcelerovat na plný plyn.

Lituješ své neúčasti na LPH v Pekingu?
Samozřejmě, že lituji, ale jak by řekl klasik, to je tak asi vše co s tím můžu udělat.V roce 2008, alespoň před paralympijskými hrami jsem byl možná nejlepším časovkářem na světě a kromě kilometru jsem vlastně patřil ve všech svých disciplinách k adeptům na paralympijskou medaili. S odstupem času se domnívám, že jsem měl ustoupit ze svých pozic, protože jsem svou loajalitou ničeho nedosáhnul…
Na druhou stranu je pravděpodobné, že bych už v Londýně nestartoval a kariéru si neprodloužil!

Jak to, že je Tvá paralympijská bilance během kariéry tak chabá?
Ano, vypadá to, že Paralympiády jsou pro mě začarované. Bud´se zamotám do hromadného pádu -2x, nebo se nesejdu se špičkovou formou. Svojí bilanci 5.míst (jako nej.umístění) jsem porušil jen jednou v Sydney bronzem.
Lendl měl zakletý Wimbledon a já zase Paralympijské hry J

-----------------------------------------------------------------------------------
Konečné resumé z Londýna kritickým okem L
 -     6.místo – časovka – slušné
-      5.místo v redukovaném pořadí své kategorie /16.celkově ve sloučených kategoriích - silniční závod - ucházející
-          7.místo – stíhačka - ucházející
-          7.místo v redukovaném pořadí své kategorie/21.celkově ve sloučených kategoriích – kilometr -  bída


2.       





čtvrtek 30. srpna 2012

ČRo: Když přišel Paralympik Michal Stark na velodrom, měl husí kůži

Zdroj: Český rozhlas 30. srpna 2012 v 23:15


Zatím bez medaile jsou čeští sportovci na paralympiádě v Londýně, ale aspoň se už mohou po prvním dnu pochlubit finálovou účastí. A sice v jedné z nejsilnějších disciplín české výpravy, cyklistice.
Mezi nejlepší postoupili na kilometru s pevným startem Ivo Koblasa a Michal Stark, pro kterého je londýnská paralympiáda poslední v kariéře. Kilometr s pevným startem patří mezi jeho nejslabší disciplíny a konečné jednadvacáté místo tak pro něj bylo úspěchem. 
Michale, kilometr s pevným startem máte za sebou. Jaká je spokojenost s konečnou 21. pozicí? 

středa 29. srpna 2012

Sport: Sedmačtyřicetiletý paralympionik Stark: Londýn je asi poslední. Rio už vidím jako troufalost

Zdroj: SPORT.cz 29. srpna 2012 22:09

V českém týmu je Michal Stark rekordmanem. Jednonohý handicapovaný cyklista vstoupí už zítra v Londýně do bojů na své šesté paralympiádě. V sedmačtyřiceti letech sní o medaili, ale slovům o další paralympiádě v Rio de Janeiru za čtyři roky se jen směje.

Je tedy Londýn vaší poslední paralympiádou?

středa 22. srpna 2012

SportImage: V Londýně se chci pokusit o paralympijský reparát


Stark: V Londýně se chci pokusit o paralympijský reparát
Michal Stark | Autor fotografie: sportimage.cz / Jan Sušánka

 

20
Vrchol hendikepovaných sportovců - londýnská paralympiáda - je za dveřmi. V české výpravě patří k nejzkušenějším jednonohý cyklista Michal Stark, jehož přáním je k dosavadní jediné paralympijské medaili ze Sydney přidat sestřičku. Tréninku sedmačtyřicetiletý reprezentant věnoval moře času, ale před rokem byla jeho účast na paralympijských hrách v ohrožení, když ho v Jenči u Prahy srazilo auto.
AUTOR | MILAN NOVOTNÝ

Na kolikátou paralympiádu už míříte?
Londýn bude mým šestým paralympijským vystoupením. Začínal jsem v roce 1992 v Barceloně a kromě Pekingu jsem nikde nechyběl. Navíc jsem jako lyžař, což je moje původní sportovní profese, startoval na zimních paralympijských  hrách v Lillehammeru. Myslím, že jsem v tomto směru mezi českými paralympiky rekordmanem.

Kolik jste na Hrách vybojoval medailí?
Na paralympiádách se mi medaile docela vyhýbaly. Často se vyskytl nějaký technický problém, nebo přišel pokles formy. Mám jen bronz ze Sydney ze stíhačky. Víc se mi dařilo na evropských a světových šampionátech. Byl jsem mistrem světa v časovce, mám dva tituly mistra Evropy a řadu dalších předních umístění. Nedávno jsem si dal práci a napočítal dvaadvacet velkých medailí. Vypadá to jako vysoké číslo, ale moje kariéra je hodně dlouhá. V pelotonu se pohybuju dvacet let.
Jaká plány spřádáte na Londýn?
S mým osobním a reprezentačním trenérem Viktorem Zapletalem jsme ... >>> pokračování ZDE>>>

Zdroj: www sportimage.cz

  Více zde >>>

úterý 21. srpna 2012

Železný dědek - test výkonnosti před Londýnem!

V neděli jsem trochu s obavami nastoupil do jednoho z nejtěžších amatérských závodů u nás - Železného dědka. V Soběhrdech u Benešova se konal již 27. ročník cyklistického silničního závodu, který se jel jako memoriál Míly Šacha. Obavy pramenily z mé poslední účasti předloni, kdy jsem závod ani nedokončil. Během závodu se nejistota rozptýlila a já jsem si skvěle připravený podnik docela užil. Nakonec celkové 9.místo v balíku 50km závodu není vůbec špatným výsledkem.

úterý 14. srpna 2012

Důležité termíny a data k Michalově účasti na Letních paralympijských hrách

22.8. oficiální odlet paralympijského týmu z vojenského letiště Kbely do Londýna
29.8. slavnostní zahájení LPH 

místo:Londýn, olympijský velodrom
1. start - 30.8. 14:00hod (britského času)  dráhová cyklistika - 1km s pevným startem *
2. start - 31.8. 11:05hod - dráhová cyklistika - stíhací závod na 3km - kvalifikace
              31.8  16:10hod - finále stíhačky  

místo: Hrabství Kent, Brands Hatch 
3. start -  5.9.   10,30hod - silniční cyklistika - časovka jednotlivců
4. start -  6.9.   14,30hod - silniční cyklistika - silniční závod s hromadným startem **


11.9. oficiální přílet paralympijského týmu na letiště Kbely

Michalovi cíle:
Disciplíny, v nichž má Michal reálné šance na přední umístění a k nimž směřuje své usilí především, jsou dráhový stíhací  závod na 3km a silniční časovka jednotlivců. 
Navzdory tomu, že v případě 1km s pevným startem a silničního závodu startují společně závodníci  z kategorií s různou mírou postižení (C1, C2 a C3), jejichž výsledky se alespoň částečně přepočítávají v případě prvně uvedeném a v druhém pak platí prosté pořadí v cíli bez ohledu na úroveň postižení,  bude Michal i v nich bojovat naplno, jak je jeho životním postojem.


Vstupenky: - na silniční cyklistiku 10liber - na dráhovou cyklistiku - 20-45liber. V současnosti je víceméně celá Paralympiáda vyprodaná (cyklistika byla prý mezi prvními sporty). Ale!...byl dán do prodeje zbytek vstupenek (nevybrané rezervace a pod.)...

Přijeďte fandit - Michal to bude to potřebovat!

Zajímavé aktuální informace zveřejňujeme průběžně na: 

http://www.michalstark.cz/ANO/
http://www.facebook.com/michal.stark1
Paralympiáda bude mediálně pokryta ČT4, ČRo a dalšími médii.

MS Manchester 2009 - foto V. Vodičková



středa 1. srpna 2012

Holínky jsou doma,aneb olympijská výstroj nafasována

Podle mého laického názoru a vkusu o kterém se dá pochybovat...nejoriginálnější olympijská kolekce co jsem kdy zažil. Minimálně nejzábavnější. A navíc od české značky Alpine Pro ve spolupráci se studiem E.daniely.

pondělí 30. července 2012

Nominace českého paralympijského týmu na LPH Londýn

Český paralympijský tým zná svou definitivní sestavu Na letních paralympijských hrách v Londýně bude Českou republiku reprezentovat 45 sportovců, které doplní 23 členů realizačního týmu a 6 členů vedení výpravy. Oproti LPH v Pekingu má sestava českého týmu o několik míst méně, ale doufejme, že se našim sportovcům podaří vybojovat neméně úspěchů jako na posledních paralympijských hrách. Českou republiku budou reprezentovat sportovci v šesti druzích sportů – atletice, boccie, cyklistice, lukostřelbě, plavání a stolním tenise. Nejnabitější program budou jako tradičně mít cyklisté, kteří se ve většině zúčastní jak části dráhové cyklistiky, tak části silniční. Neméně pestrý program, co do počtu disciplín, bude absolvovat tým plavců. Atletika ČR má bohužel na letošních hrách výrazně menší tým, ale na jeho kvalitě to nikterak neubralo. Lukostřelecký tým se oproti jiným sportům rozrostl o tři sportovce, což dává naději především v soutěžích družstev. Ve stolním tenise budou reprezentovat ČR pouze muži. Bohužel ženský tým se po odchodu Míši de La Bourdonaye nepodařilo obnovit. Na druhou stranu se tým rozrostl o tři muže v kategorii sedících. Jednotlivé týmy a programy sportů budeme představovat v dalších článcích. Nyní si představme schválené nominace celého Českého paralympijského týmu: ATLETIKA Radim Běleš, Aleš Kisý, Martin Zvolánek, Jan Vaněk, Martin Němec, Rostislav Pohlmann, Eva Kacanu, František Serbus, Patrik Wurm, Dušan Grézl, Eva Berná, Daniela Vrátilová, Veronika Skuhrovská, Miroslava Sedláčková BOCCIA Leoš Lacina, Radek Procházka, František Serbus CYKLISTIKA Jiří Ježek, Michal Stark, Tereza Diepoldová, Jiří Bouška, David Vondráček, Ivo Koblasa, Lenka Kadetová, Martin Kovář LUKOSTŘELBA Leoš Bartoš, Petr Bartoš, Jiří Klich, Jaroslav Zelenka, Lenka Kuncová, Mirka Černá, David Drahonínský, Markéta Sidková PLAVÁNÍ Kateřina Komárková, Arnošt Petráček, Jan Povýšil, Filip Coufal, Lenka Zahradníková, Nicole Fryčová, Adéla Miková STOLNÍ TENIS Jiří Suchánek, Jaroslav Hadrava, Ivan Karabec, René Tauš, Zbyněk Lambert, Daniel Horut Zdroj ČATHS

neděle 29. července 2012

Křivoklátské okruhy

Je tomu pár týdnů, co jsem byl na slavnostním otevření tzv.Křivoklátských okruhů. Projekt duchovního otce Josefa Přiba (Progress Cycle)a Klubu pražských cyklistů si dal za úkol vyznačit trasy cyklisticky zajímavých regionů Středočeského kraje. Prvním je Křivoklát a jeho krásné široké okolí. Všech osm okruhů má start i cíl v Hostivici u ZŠ, nebo u sídla firmy Progress Cycle (Hostivice-Palouky). Já se o této aktivitě zmiňuji teprve nyní, neb jsem si konečně projel všechny trasy a musím konstatovat, že taková osmička, dlouhá 90km (převýšení 1245km) dá zabrat i špičkovým cyklistům. Já jsem tuto trasu absolvoval pro zajímavost v tréninkovém tempu za 3hodiny a 20minut... Trasy všech KO jsou perfektně značené nepřehlédnutelnými značkami a především jsou vedené po relativně bezpečných úsecích silnic. Podle mě vhodné pro veškeré cyklisty-silničáře, počínaje rodinami s dětmi až po závodníky. Na tratích jsou totiž pro závodění chtivé borce označené úseky, na kterých si může poměřit svůj čas s ostatními.

čtvrtek 26. července 2012

Pohádka o Renkovi

Nebojte se...z cyklisty se nestává spisovatel pohádek, ale myslím, že pro povídání o mém cyklistickém kamarádovi je tento název příznačný. Renka Šindeláře jsem potkal opět po letech na Mistrovství republiky v Hustopečích. Nemá to moc daleko a tak si přijel zazávodit. Renek je spasticky handicapován natolik, že si bez pomoci svých blízkých moc zcela běžných záležitostí sám neudělá. Docela obstojně chodí a neuvěřitelně skvěle jezdí na kole!Když někomu o Renkovi povídám (snad mě Renek nezabije),uvádím to tak, že Renka někdo posadí na kolo, ruce mu dá na řidítka, tretry do pedálů a Renek prostě jede...Skutečnost je podobná. Renek přehazuje jen díky elektronickému Shimanu, které měl snad jako první na světě a mnoha úpravám. Brzdí zády... Kdysi, když byl u klasifikační komise, která rozhodovala o jeho kategorii, byl zařazen mezi tricyklisty (kolo se třemi koly pro lepší udržení stability). A milý Renek své zařazení odmítl a snad jako jediný paralympijský cyklista si požádal o těžší kategorii. Zdůvodnil to tím, že chce být cyklistou a né jezdit na tříkolce...Není to samozřejmě žádná ostuda a tricyklisté dosahují úžasných sportovních výkonů. Renek, ale chce být frajerem v tom dobrém slova smyslu a raději se pere se svým handicapem na normálním silničním kole. Myslím, že kdybyste ho potkali na švihu, tak by mu většina z vás možná neuvisela ani v háku. Nedávno absolvoval čtyřiadvacetihodinový závod! Jak naprosto odlišný přístup od některých jiných paralympijských cyklistů po celém světě, kteří přemýšlejí trochu odlišně - medaile za každou cenu...

středa 25. července 2012

Letošní rozlučka s Kolem pro život - Praha - Karlštejn Tour České spořitelny 2012

Po prvním závodě Kola pro život v Brdech bych vskutku netušil, že se nakonec budu po Karlštejnu loučit se slzou v oku. Ale nejdříve k samotnému závodu. Svůj letošní bikerský triptych jsem letos na závodech KPŽ završil okolo Karlštejna, resp. z Chuchle na Karlštejn a zpět. Přiznávám, že jsem šel do závodu s obavami, co pořadatelé připraví za hrůzné terény. Ačkoliv Sváťa Fořt (hlavní trasér KPŽ :-))mi už před závodem zcela dobrovolně vyšel vstříc a připravil pro mě objížďku posledního lesního výjezdu, či spíše výšlapu před cílem. Nechtěli jsme zbytečně, měsíc a půl před Londýnem riskovat mé zranění. Ale k tomu až později... Poprvé v životě jsem se dostal na slavné chuchelské závodiště a v půl jedné vystartoval do závodu trasy C. Hned u první zatáčky jsem byl zablokován na písečné pasáži. Hlavní je nezmatkovat - bika jsem přemístil na trávu, protože bych se už sám na písku nerozjel a pasáž objel. Ztratil jsem tímto manévrem asi sto míst v průběžném pořadí. Následující asfaltové kilometry mi jako pravověrnému silničáři seděli a naopak jsem spoustu závodníků předjížděl já. Abych se moc nerozkecal - závod odsýpal jako na běžícím páse. S mým věrným druhem Pavlem Zachem jsme se pěkně střídali a nebýt tří zabloudění...mohl jsem nakonec do cíle dorazit o cosi dříve. Nejprve jsem se natolik soustředil ve sjezdu, že jsem až se zpožděním postřehl odbočku doprava - nechtěl jsem se vracet a tak jsem si vložil vlastní doslova pralesní track a vrátil se na správnou trasu. Podruhé jsme spolu se skupinkou opět špatně odbočili - zmátla nás spadlá navigační cedule a asi utržená mlíka. Jak jsem se po závodě dozvěděl, nebyli jsme sami. Na stejném místě zabloudil i Petr Dlask - oba jsme si zanadávali :-). A do třetice jsme si trochu pobloudili na již zmíněném speciálním objezdu v Radotíně. Hned jsme nenašli nájezd na fittrasu, která nás na obchvat Radotínem měla nasměrovat. Kopec, kterému jsem se vyhnul byl dvousetmetrový a naše objížďka byla skoro dvoukilometrová po asfaltu a v nejhorším stoupání po kostkách. Popisuji to podrobně proto, že se někteří z tipujících (u mých startů na KPŽ vypisuje ČS tipovací soutěž na můj odstup od vítěze)domnívali, že poletím v Radotíně už rovnou po rovině do cíle a pár podstatných kilometrů ušetřím...Bylo tomu nakonec naopak a můj odstup byl více než dvacetiminutový. Se třináctým místem v kategorii můžu být spokojený a nebýt bloudění... Rychlý náročný závod - jednoduše řečeno opět hlavně cyklistika! Znovu jsem okusil tu neopakovatelnou atmosféru, kterou má snad jen Kolo pro život. Budete mi chybět - všichni - počínaje skvělým zázemím, které mi vytvořila Česká Spořitelna, zosobněná Veronikou Daďovou, přes vlastní tým báječných lidí "Kola pro život" okolo Romana Čermáka, až po tisíce skvělých bikerů. Díky a držte pěsti během Paralympiády - pojedu i pro vás.

pondělí 16. července 2012

Paralympiáda v Londýně - Michal Stark - kde a kdy.

Do začátku Paralympiády zbývá ještě 43 dnů. Přesto vás přátelé už teď na žádost mnohých z vás informuji o mém závodním programu: Dráhová cyklistika - velodrom - Londýn 30.8. - 1km s pevným startem - cca od 14 hod 31.8. - stíhací závod na 3km - 9,30-12,30hod - kvalifikace, 14-17,10hod - finále Silniční cyklistika - Brands Hatch - Kent 5.9. - časovka jednotlivců - cca od 10,30hod 6.9. - silniční závod s hromadným startem - 14,30hod Ceny vstupenek: - na silniční cyklistiku 10liber - na dráhovou cyklistiku - 20-45liber V současnosti je víceméně celá Paralympiáda vyprodaná (cyklistika byla prý mezi prvními sporty). Ale!...co nejdříve by měl být dán do prodeje zbytek vstupenek (nevybrané rezervace a pod.), kterých prý bude ještě docela dost. Přijeďte fandit - budu to potřebovat!

neděle 15. července 2012

Mistrák - z plného tréninku malá zkouška výkonnosti

Měsíc a půl před svým prvním startem na Paralympiádě v Londýně, jsem si z plné přípravy "odskočil" na Mistrovství republiky v silniční cyklistice. Tak jako vloni bylo hostitelem malebné moravské město Hustopeče a jeho okolí. Pořadatelé učinili zajímavý pokus a všichni "stojící" cyklisté jsme byli hodnoceni dohromady bez rozdílu kategorií. Sobotní silniční závod s hromadným startem jsem absolvoval s mírnou obavou. Určitě jsem se chtěl vyhnout loňskému pádu v jedné ze zatáček skoro kritérijního městského okruhu. Nakonec jsem si pěkně zazávodil a po spurtu o druhý flek skončil nakonec třetí. Nedělní časovka u Kraví hory mě prověřila ve všech směrech. Vyzkoušel jsem nový zapůjčený speciál během náročného stoupání, technického sjezdu, ale i v zatáčkách. Velmi dobrý pocit - druhé místo opět bez rozdílu handicapu!

pondělí 25. června 2012

EP Elzach - kousek od bedny...

Fotila jako vždy báječně Věra Vodičková! Letošní EP v Elzachu se smíšenými pocity. Nezopakoval jsem ani v jednom ze závodů (časovka a silniční závod)vítězství z minulých dvou ročníků, ale...Letošní rok je vyjímečný - vče směřuji k jednomu vrcholu sezóny - Londýnu! Proto nepovažuji dvě 4.místa za neúspěch a silnice, ve které jsem za sebou nechal i úřadujícího mistra světa Kolumbijce Alvara Galvise měla velmi dobré parametry.

úterý 19. června 2012

SP v Segovii s lepším pocitem...

Světový pohár ve španělské Segovii byl opět nesmírně náročným podnikem. Silniční závod s cílovým kopcem po dlažbě. Oproti Římu jsem se dokázal celý závod udržet ve špičce pelotonu. Je možné, že kdybych si najel lepší pozici pod kopcem, mohl jsem se umístit lépe - 9.místo v natažené lajně závodníků. Časovka dopadla o poznání lépe a já jsem se dokázal doslova dopracovat na 6.pozici. Mám pocit, že jsme na dobré cestě!

úterý 12. června 2012

Deštivé Jedomělice s osudovými sjezdy...

Nedělní "středočeskou ligu" UAC v Jedomělicích jsem absolvoval po několikaleté pomlce. A jako vždy když v této vesnici nedaleko Slaného nastoupím na start, tak prší. Tentokrát se pro mě závod nerozhodl ve stoupání, ale ve sjezdu...Připadalo mi, že se během prvního kola docela bez problémů držím v čelním balíku. Dokonce byl čas s některými cyklisty prohodit pár slov a Eugen Rašev mi jako vždy připomněl, že mám uvažovat o biopace (šišaté převodníky) :-). Spustil se déšť a my jsme se už blížili ke sjezdu. Já jsem si raději trochu více přibrzdil a okamžitě jsem se prosel na konec balíku. Jak jsem v dalších kolech zjistil, naprosto zbytečně. Na konci sjezdu už jsem očividně ztrácel a spolu s dalšími odpadlíky dojížděl čelo závodu dlouhé kilometry. S mírným zakyselením se podařilo. V cílovém kopci u hřbitova :-)se čelo závodu opět natáhlo, ale světe div se opět jsem ztratil v následujícím krátkém sjezdu. Jak se později ukázalo, jednalo se o definitivní ztrátu. Naštěstí se zformovala spolu se mnou čtyřčlenná skupinka, která pohltila postupně další odpadlíky. Srabácké sjezdy jsem si vyčítal celý závod, protože v dalších kolech jsem je jezdil bez problémů. Ačkoliv v posledním sjezdu před cílem, když jsem spatřil přistávat helikoptéru k některému z mladých cyklistů, který nezvládl ostrou točku...Jen doufám, že to chlapec nakonec přežil bez vážnější úhony. Ve středu se vydávám na další křest ohněm do španělské Segovie na SP. Věřím, že Jedomělice byly dobrou přípravou.

středa 6. června 2012

Jestřebí hory - Kolo pro život

Michal úspěšně absolvoval další závod seriálu Kolo pro život - Jetřebí hory

Rozhovor s Michalem najdete zde


Pokud se vám nezobrazí pak zde je PDF a ON-LINE PDF

neděle 27. května 2012

SP Řím: Body za 10 místo

Michal Stark (via SMS): Od zacatku dnesniho
silnicniho zavodu jsem tahal za kratsi
konec.6 kol jsem doslova visel v prvni
skupine,ktera se postupne
vytvorila.Posleze jsem pokracoval v
ctyrclenne skupince,resp. v 5,kdyz jsme dojeli Nemce Grafa.Spolu s Anglicanem
Pricem (oba medailisti z lonskeho MS)
jsme se marne pokouseli jako
nejaktivnejsi ze skupiny dojet spici
zavodu.Bohuzel marne a i ty nepatrne
sily chybely ve spurtu.Konecne 10.misto znamena body do hodnoceni
SP.
Prvni 3 v hodnoceni jsou dvounozi
cykliste a byli do me kategorie
prerazeni z mene postizene kategorie.V
prvni desitce je jich 6...treba se UCI zamysli.

čtvrtek 24. května 2012

Večer před závodem

Michal Stark:"Zitra ve 13,24 hod jdu na to - casovka! A opet jedna perlicka - presouvani dvounohych zavodniku do me kategorie pokracuje.Moc te filozofii nerozumim,ale beru to jako vyzvu-poprat se s presilou!
Odesláno ze Samsung Mobile! "

středa 23. května 2012

Trenink v Římě (Světový pohár)


Michal Stark: "Dnes jsme absolvovali trenink na trati silnicniho zavodu-nikdy bych neveril,ze se da v centru Rima jezdit na kole :-)
Odpoledne jsme se presunuli uz jen autem na obhlidku trate casovky,ktera je oproti puvodnimu iterinari prelozena az k mori.Ceka nas na rozdil od clenite silnice naprosta placka s neprijemnym primorskym vetrem.
Odpoledne jsme se na chvili podivali na Coloseum a dalsi rimske nadherne pamatky - i po dvaceti letech (to jsem byl v Rime naposledy) stale neuveritelne!
Odesláno ze Samsung Mobile"
2012-05-23 18.09.23_resized.jpg

úterý 22. května 2012

Vzhůru na Světový pohár do Říma

Dnes ráno odcestoval Michal s reprezentačním týmem do Říma na Světový pohár. Držme mu palce!!!

sobota 19. května 2012

Extraliga masters Běleč,aneb příprava na SP

Dnes jsem absolvoval v rámci přípravy na SP v Římě, časovku v Bělči. Závod se jel v rámci seriálu Extraligy Masters a jako obvykle měl vysokou úroveň. Na startu bylo závodníků jako na prologu Gira. Jak zhodnotit můj výkon...do dvou třetin závodu to šlo, ale posléze jsem vlétl do díry a řetěz dole. Za jízdy jsem ho nevrátil - zastavit - poprat se s technikou a znovu se dostat do tempa. Když se mi to stalo dva kiláky před cílem znovu, měl jsem chuť se na to vykašlat. To se prostě může stát a je lépe když mě to postihne na přípravné časovce, než za týden při svěťáku.

pondělí 14. května 2012

První skutečný test časovkářské formy - Velká Dobrá

V neděli jsem si vyzkoušel, zda-li už mám na to zajet na úrovni pořádnou časovku. Legendární Velká Dobrá, s 32 kilometry zvlněného profilu prověří každého. Včera nás prověřil i teplotní propad - v 7 stupních se nejede na krev nejlépe. V cíli jsem necítil prsty jako na tréninku v lednu... Jel jsem na svůj loňský rekordní čas a v cíli jsem za ním zaostal o více než 40 sekund. To mě na chvíli vystrašilo, ale poté jsem zjistil, že si oproti loňsku pohoršila i většina soupeřů. 58.místo ze 133 startujících v celkovém hodnocení a 10.flek v příchozích bez rozdílu věku. Ještě to zdaleka není to pravé ořechové, ale postupně se k optimálnímu výkonu posouvám.

pondělí 7. května 2012

Europe Tour Vrátná, aneb nenechat si znechutit cyklistiku...

O víkendu jsem otestoval aktuální formu na prvním podniku Europe Tour ve slovenské Vrátné. Věděl jsem dopředu, že do špičkové formy mám ještě kus cesty. Nejlepší přípravou jsou samozřejmě závody a na první letošní porovnání výkonnosti s paralympijskými soupeři jsem se těšil. Utkal jsem se opět se soupeři kategorii C1,C2 a C3, jinými slovy, většinou s dvounohými soupeři...Bohužel už musím brát jako realitu, že i v mé kategorii C2 je tzv. dvounožců více než je zdrávo. S tím nic neudělám a je to na odborném posouzení mezinárodních klasifikačních lékařů UCI. Nemá valného smyslu popisovat peripetie sobotního silničního závodu, nebo nedělní časovky. Překvapí mě jen znovu a znovu co je někdo ochoten učinit pro úspěch. Dovolím si proto jen pro informaci ocitovat z pravidel cyklistiky pro závody na silnici ČSC (Český svaz cyklistiky), které musí korespondovat s regulemi UCI (Mezinárodní cyklistická unie): S0337. S výjimkou časovek, všechna vozidla pohybující se v konvoji závodu jsou omezena maximální výškou 1,60 m., S0352. Závodníci se nesmějí vzájemně tlačit nebo odstrkovat (ani od doprovodných vozidel) a zásadně nesmějí vozidla používat jako vodičů., S0413. Žádné vozidlo nesmí předjíždět závodníky posledních 10 km před cílem závodu., S0624. Doprovodný vůz musí dodržovat vzdálenost nejméně 10 m za závodníkem, nikdy ho nesmí předjet ani dojet na jeho úroveň. A jak jsem nakonec skončil? 3.místo ve spurtu na silnici, 2.v časovce a celkově v hodnocení do seriálu Europe Tour také na 2.pozici.

pondělí 30. dubna 2012

S Českou spořitelnou na Kole pro život, aneb šílené Trans Brdy

S Českou spořitelnou,novym partnerem v přípravě na paralympijský Londýn, jsem absolvoval první závod dnes již legendární velosérie Kolo pro život, Trans Brdy. Horskými koly víceméně nepolíben jsem přislíbil start na třech závodech. Vzhledem k velmi nabitému předolympijskému programu jsem nastoupil o uplynulé sobotě do pravděpodobně nejtěžšího bikového závodu pro širokou veřejnost. S odstupem musím přiznat, že jsem šel na start minimálně připraven na to co mě čeká.Informace od špičkového bikera Kristiána Hynka byly mírně řečeno mírné - jedno stoupání na začátku a pak už to jde...Poslední příjemné okamžiky jsem zažil před startem. Potkal jsem spoustu známých závodníků a byl seznámen s předsedou představenstva a gen. ředitelem České spořitelny panem Pavlem Kysilkou - mimo jiné i velmi zdatným cyklistou, který stál vedle mě i na startu závodu. Potěšilo mě i několik velmi optimistických tipů na můj odstup od vítěze závodu (v tipovací soutěži České spořitelny). V závodě, do kterého je přihlášeno bezmála 1300 závodníků jsem doposud nestartoval.V tzv. první lajně jsem byl jen pár metrů po startu v Letech u Prahy. Posléze jsem se už jenom propadal. Úvodní pasáž prvního kopce se dala jet bez problémů a já jsem se začal opájet optimismem. A hned jsem byl potrestán. Stoupání se ještě zvedlo a bylo samý kořen. Zdálo se mi, že skoro všichni okolo mě slezli z kola. Samozřejmě včetně mě. Nekonečnou dobu, více než kilometr jsem skákal vedle svého kola, s dovětkem, že při každém druhém skoku mi tretra podklouzla. Na tomto úseku jsem zanechal většinu sil a připadal jsem si jako Meresjev. Neměl jsem, ale ani potuchy co mě ještě čeká. A nikdy bych netušil co vše se dá na kole překonat. Vše se nedá ani vyjmenovat. Pasáže velkých kamenů, které se přeci nedají přejet...nekonečného drobného štěrku, ve kterém se kolo boří jako na písku. Několikrát jsem prosvištěl bahnem - jednou jsem do této pasti zahučel do půli lýtka. Myslím, že tři brody, nebo jich bylo více? Neuvěřitelné byly samozřejmě i sjezdy. Minimálně dvakrát jsem byl nucen slézt z kola a nejnebezpečnější úsek seskákat. Za to, že jsem závod absolvoval celý až do cíle můžou tři skutečnosti. Výtečný bike, který mi zapůjčila moje mateřská značka Apache - díky Scalpe! Neskutečně skvělý peloton závodníků, kteří mě během celého Trans Brdy nejenom povzbuzovali, ale sem tam i pomohli - díky, byli jste báječní! Posledním úhelným kamenem a asi nejzásadnějším, byl můj manager a kamarád Pavel Zach. Ano, mojí podmínkou startu, bylo, že se mnou pojede můj "bodyguard". Pavlova pomoc byla nesmírná a já jsem mu za ni vděčný! Před závodem jsem počítal, že ztratím tak hodinu a půl na vítěze, nakonec jsem byl na trase 55km závodu neskutečných 4,5 hodiny. Jak říkává jeden trenér - to jsou chvíle, kdy se o sobě dozvíš hodně. Chtěl jsem snad sto krát vzdát a proklel jsem vše co jsem mohl. Ano, jednalo se z mé strany o přílišné sebevědomí a nemístnou troufalost. Tento závod není stavěn pro jednonohého cyklistu, poznal jsem to nesčetněkrát, kdy jsem díky záběru jednou nohou šel do skluzu a už jsem byl na zemi. Přesto jsem pravděpodobně jediným bláznem, kterému se tento kousek, alespoň u nás podařil s jednou nohou, tedy bez protézy. Zpět na "snadnou" silnici a dráhu. Bikeři a bikerky klobouk dolů - už vás nebudu nikdy podceňovat! Není nad osobní zkušenost.

úterý 24. dubna 2012

První závod silniční sezóny fotila má dvorní fotografka Andrea Barcalová

První šlápnutí-1.závod středočeské ligy UAC - spolupořadatelem naše sdružení "Ano,ano"

čtvrtek 12. dubna 2012

Beseda v ZŠ Hřebeč

Včera jsem si byl popovídat s žáky 1.a 2.tříd v Masarykově jubilejní základní škole Hřebeč.Musím se přiznat, že jsem očekával malou venkovskou školu s menším počtem žáků.Hned před budovou školy jsem byl překvapený.Velká zrekonstruovaná devítiletka s hrdým názvem a skoro se 180 žáky!Byl jsem připravený na "souboj" s pozorností nejmenších školáků, ale opak byl pravda.Byli pozorní a především nesmírně zvídaví.Skoro dvě hodiny jsem víceméně odpovídal na všetečné otázky prvňáků, druháků a také učitelského sboru.

Škola je známá tím, že má dobré zkušenosti a podmínky pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – je bezbariérová a zaměstnává asistenty pedagoga. www.skolahrebec.cz

Potěšil mě i fakt, že většina dětí sportuje a jezdí na kole.Samozřejmě jsem neodolal a pozval je na neděli 15.4., kdy se koná amatérská primavera na silnici - První šlápnutí a to přímo v jejích obci Hřebči!Kdo by neodolal pozvat si fanoušky :-)

středa 28. března 2012

Soustředění v Chorvatsku po 18 letech

Michal se na začátku února potýkal s následky zimní dráhové sezóny a byl nucen si ucpané dutiny léčit antibiotiky. Díky sdružení Ano,ano a sponzorům se naskytla příležitost absolvovat tréninkovou přípravu v chorvatské Poreči. Michal se tak na Istrii vrátil po dlouhých 18 letech. Tehdy, vlastně na začátku své kariéry trénoval se stíhači Dukly ve stejné lokalitě a pobýval v Rovinji.
Letošní soustředění proběhlo v komorním složení - s managerem Pavlem Zachem a část také s Igorem Jarmolajevem (oba jsou velmi kvalitní především maratónští cyklisté). Oproti předpokladům se dařilo najíždět slušné kilometry a vyjímkou nebyl 160km trénink. Podařilo se projet Istrii křížem krážem a dobýt všechny známé vrcholy jako je Motovun a Pičan.

neděle 26. února 2012

Čeští handicapovaní sportovci na letošní paralympiádu v Londýně pojedou.


Poslední dobou mě řada přátel, fanoušků a kamarádů bombardovala se stále stejnou otázkou: "Jak je to s tou Paralympiádou v Londýně, pojedete?"

Konečně můžu dát relevantní odpověď. Funkcionáři se, alespoň na zásadních věcech dohodli a podepsali tzv.memorandum.

Z Bonnu, ústředí IPC (Mezinárodní paralympijský výbor) následovala velmi rychle důležitá reakce - Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) dne 23.2. s okamžitou platností zrušil suspendaci Českého paralympijského výboru (ČPV), ke které přikročil v loňském roce kvůli dlouhodobým sporům v českém paralympijském hnutí.

Tak, jestli mě letos zase někdo nesrazí a forma nepůjde úplně do kopru...snad se dočkám :-)

pátek 24. února 2012

Is the end of one-legged cyclists approaching?



Already since a number of years I have been associated with the Paralympic peloton. Up to 2010, the category in which I have competed was marked by the abbreviation LC3, and the major cyclists of this category were competitors with one of their lower limbs amputated above the knee. It has always been obvious that it is not acceptable to have a disproportionately high number of categories. For this reason, the specification of LC3 could include also cyclists with a disability that limits them in a similar way like us, the one-legged.
And here, the sticking point begins which I want to mention. A corps of classifiers decides about in which category the handicapped sportsman should compete. Each Paralympic sport has its own classification physicians who, in some cases, literally decide on the career of a sportsman. If the sportsman’s handicap occurs on the edge between two categories, the inclusion in the category with greater disability may be the alpha and omega of future results.
It was just in 2010 when a tightening of belts in the cycle categories was experienced. Categories with physical and spastic disabilities were merged, and 5 new created. I dare to say that categories with the hardest handicap C1 and C2 suffered most from the merger. Thanks to my clear disability, I have a so called classification for life. Especially for cyclists with spastic disabilities, certain shifts in the state of disability can occur. Someone finds his/her handicap improved, someone is getting worse. Therefore, some cyclists proceed in different categories. In the category I ride, C2, the supply of two-legged cyclists is obvious. The last classification before the recent Track World Cup proved it. In my category, almost a half of the field at the start of each discipline was two-legged. Which is absolutely fatal at the start of track disciplines - 3km and above all 1 km. To start a heavy track transfer with one leg or with two and not to mention the start from the saddle (the racer is able to stand on the pedals) - it is a damn difference!
I was not yet fit enough following my last year’s injury to be able to fight for the medals at the WC in February, but even the last year's world record holder didn’t get the gold... Surprisingly, the winners were two two-legged cyclists...
As I already mentioned cycling with a disability can’t be completely fair, but it should be about similar disabilities and, therefore, about similar opportunities and chances.

neděle 19. února 2012

Blíží se konec jednonohých cyklistů?



Už pěknou řádku let se pohybuji v paralympijském pelotonu. Do roku 2010 se kategorie, ve které závodím označovala zkratkou LC3 a zásadními cyklisty této kategorie byli závodníci s nadkolenní amputací jedné dolní končetiny.Vždy bylo zřejmé, že není únosné, aby kategorií bylo neúměrně mnoho.Z tohoto důvodu bylo vymezení kategorie LC3 takové, aby v ní mohli závodit i cyklisté s handicapem, který je omezuje podobně jako nás jednonohé.
A tady začíná kámen úrazu, o kterém se chci zmínit. O tom, ve které kategorii bude handicapovaný sportovec soutěžit rozhoduje sbor klasifikátorů. Každý paralympijský sport má své klasifikační lékaře, kteří v některých případech doslova rozhodují o kariéře sportovce. Je-li handicap sportovce na hraně mezi dvěma kategoriemi, může být zařazení do kategorie s větším postižením alfou a omegou budoucích výsledků.
Právě od roku 2010 nastalo utažení opasků cyklistických kategorií. Sloučily se kategorie s tělesným a spastickým postižením a vzniklo 5 nových. Dovolím si tvrdit, že nejvíce na sloučení doplatili kategorie s nejtěžším postižením C1 a C2. Já díky svému jasnému handicapu mám tzv. klasifikaci na doživotí. Především u cyklistů se spastickým postižením však dochází k určitým posunům ve stavu postižení. Někomu se handicap zlepšuje, někomu zhoršuje. Proto někteří cyklisté postupují různými kategoriemi. V kategorii, kterou jezdím, C2 je přísun tzv. dvounohých cyklistů naprosto zřejmý. Poslední klasifikace před právě proběhlým dráhovým MS je toho důkazem. V mé kategorii bylo na startu každé z disciplín skoro polovina pole dvounohá. Což při pevném startu dráhových disciplin - 3km a především 1km je naprosto fatální. Rozjet těžký dráhový převod s jednou nohou, nebo dvěma a to už nemluvím o startu ze sedla (závodník je schopný se postavit do pedálů) je sakra rozdíl!
Já jsem ještě po loňském úrazu nebyl natolik v kondici, abych se mohl na únorovém MS prát o medaile, ale ke zlatu se nedostal ani loňský světový rekordman...vítězi se kupodivu stali dva dvounozí cyklisté...
Jak jsem se již zmínil cyklistika s handicapem nemůže být naprosto spravedlivá, ale měla by být o podobných handicapech a tudíž o podobných šancích.

úterý 14. února 2012

Dráhové MS v L.A. první krok k Londýnu

Foto ČATHS - Soňa Ježková
Michal Stark se vrátil z Mistrovství světa v dráhové cyklistice. Jak se dalo předpokládat, nenastal zázrak a Michal ještě zdaleka není ve špičkové formě. Podzimní pauza způsobená již známou nehodou při které Michala srazil nepozorný řidič, znamenala nejdelší tréninkové manko v jeho kariéře! I když se Michal více než dva měsíce už naplno připravoval, vše se dohnat nepodařilo. Přesto především jeho 7.místo ve stíhacím závodě, v nejlepším čase sezóny je solidním výsledkem. Mimo jiné znamená i tzv. nominovatelné umístění do osmého místa v první polovině výsledkové listiny. Vysloveně nepovedeným byl Michalův start v jeho slabší dráhové disciplíně, pevném kilometru. Z 11.místa byl Michal po závodě velmi rozladěný. Michala po závodech uklidňoval trenér Viktor Zapletal s tím, že je potřeba být trpělivý a brát šampionát jako cestu k hlavnímu vrcholu sezóny - Paralympiádě v Londýně.
Michal k mistrovství sám uvádí: "Před světovým šampionátem jsem si dal svůj osobní cíl - dostat se do nejlepší čtyřky ve stíhačce. K tomuto umístění mi pár sekund chybělo. S časy, které jsem zajížděl před úrazem bych měl jistý bronz. Je pravda, že se v L.A. sešlo několik aspektů, které se na mém výkonu podepsaly. Kromě zásadní věci, tréninkového deficitu, jsem udělal několik technických změn na kole, které si ještě nesedly. S losangelskou dráhou jsem se nemohl porovnat a měl jsem během závodů pocity jako začátečník - můj "pověstný start", na kterém jsme hodně zapracovali byl opět ten tam a navíc jsem se nemohl srovnat na černé lajně. Přičemž je urovnaná jízda mojí předností. Paradoxně co vycházelo na motolské 150, tak na 250 vůbec nešlo...Pevně věřím, že mi poznatky z těchto závodů pomůžou do další přípravy!"
Foto ČATHS - Soňa Ježková
Foto ČATHS - Soňa Ježková