středa 25. července 2012
Letošní rozlučka s Kolem pro život - Praha - Karlštejn Tour České spořitelny 2012
Po prvním závodě Kola pro život v Brdech bych vskutku netušil, že se nakonec budu po Karlštejnu loučit se slzou v oku.
Ale nejdříve k samotnému závodu. Svůj letošní bikerský triptych jsem letos na závodech KPŽ završil okolo Karlštejna, resp. z Chuchle na Karlštejn a zpět. Přiznávám, že jsem šel do závodu s obavami, co pořadatelé připraví za hrůzné terény. Ačkoliv Sváťa Fořt (hlavní trasér KPŽ :-))mi už před závodem zcela dobrovolně vyšel vstříc a připravil pro mě objížďku posledního lesního výjezdu, či spíše výšlapu před cílem. Nechtěli jsme zbytečně, měsíc a půl před Londýnem riskovat mé zranění. Ale k tomu až později...
Poprvé v životě jsem se dostal na slavné chuchelské závodiště a v půl jedné vystartoval do závodu trasy C. Hned u první zatáčky jsem byl zablokován na písečné pasáži. Hlavní je nezmatkovat - bika jsem přemístil na trávu, protože bych se už sám na písku nerozjel a pasáž objel. Ztratil jsem tímto manévrem asi sto míst v průběžném pořadí. Následující asfaltové kilometry mi jako pravověrnému silničáři seděli a naopak jsem spoustu závodníků předjížděl já.
Abych se moc nerozkecal - závod odsýpal jako na běžícím páse. S mým věrným druhem Pavlem Zachem jsme se pěkně střídali a nebýt tří zabloudění...mohl jsem nakonec do cíle dorazit o cosi dříve. Nejprve jsem se natolik soustředil ve sjezdu, že jsem až se zpožděním postřehl odbočku doprava - nechtěl jsem se vracet a tak jsem si vložil vlastní doslova pralesní track a vrátil se na správnou trasu. Podruhé jsme spolu se skupinkou opět špatně odbočili - zmátla nás spadlá navigační cedule a asi utržená mlíka. Jak jsem se po závodě dozvěděl, nebyli jsme sami. Na stejném místě zabloudil i Petr Dlask - oba jsme si zanadávali :-). A do třetice jsme si trochu pobloudili na již zmíněném speciálním objezdu v Radotíně. Hned jsme nenašli nájezd na fittrasu, která nás na obchvat Radotínem měla nasměrovat. Kopec, kterému jsem se vyhnul byl dvousetmetrový a naše objížďka byla skoro dvoukilometrová po asfaltu a v nejhorším stoupání po kostkách. Popisuji to podrobně proto, že se někteří z tipujících (u mých startů na KPŽ vypisuje ČS tipovací soutěž na můj odstup od vítěze)domnívali, že poletím v Radotíně už rovnou po rovině do cíle a pár podstatných kilometrů ušetřím...Bylo tomu nakonec naopak a můj odstup byl více než dvacetiminutový. Se třináctým místem v kategorii můžu být spokojený a nebýt bloudění... Rychlý náročný závod - jednoduše řečeno opět hlavně cyklistika!
Znovu jsem okusil tu neopakovatelnou atmosféru, kterou má snad jen Kolo pro život. Budete mi chybět - všichni - počínaje skvělým zázemím, které mi vytvořila Česká Spořitelna, zosobněná Veronikou Daďovou, přes vlastní tým báječných lidí "Kola pro život" okolo Romana Čermáka, až po tisíce skvělých bikerů.
Díky a držte pěsti během Paralympiády - pojedu i pro vás.
Žádné komentáře:
Okomentovat