I v mém požehnaném věku je třeba se poučit z chyb a
připravit se lépe do dalších bojů!
Činím tuto analýzu i
proto, abych odpověděl na mnohé různorodé dotazy typu proč jsem nezískal na Paralympiádě placku, neb
dokonce jak to, že jsem nevyhrál??
Fakta:
1. Stíhací závod na 3km – 7.místo v čase: 4:00.840. Na
postup do finálové čtyřky chybělo propastných
skoro 6 sekund. Na posun na 6.místo by mi nestačil ani můj osobák (3:57.968).
Vítězný Číňan Liang zajel světový rekord časem 3:45.828!!! Takže mi ta čínská
stíhačka nadělila pouhých 15 sekund !…
Na druhou stranu jsem zajel zdaleka svůj
nejlepší výkon sezóny. Mírně jsem ztratil při předjíždění Kanaďana Boldta,
který začal „sportovně“ zrychlovat, když jsem byl na jeho úrovni – poslední
kola jsem sotva dojel. Normálně jsem schopen i zrychlovat a poslední kilometr
mívám nejrychlejší. V porovnání s letošním MS v LA jsem se
zlepšil o 4 sekundy. Londýnský výkon by mi v LA stačil na boj o bronz…A
ještě jedno srovnání – stříbrného Němce Grafa jsem ještě vloni na MS
v Itálii porazil v bronzovém souboji…
Pořadí: 1.Liang-Čína, 2.Graf- Německo, 3.Thirionet-Francie,
7.Stark
2. Kilometr s pevným startem – 21.místo
v čase: 1:22.120. Prapodivný závod podle prapodivných pravidel. Moje
kategorie C2 byla na tento závod sloučena s dalšími kategoriemi C1 a C3 –
většina závodníků těchto kategorii je dvounožců a na kilometru, který
rozjíždějí ze sedla mají významnou výhodu. Čisté časy se přepočítávaly podle
koeficientu – C3 – 100% času, C2 a C1 přepočítány. Já jsem tímto způsobem
získal čas 1:15.755 a vítězný Číňan Liz Y (C1) 1:05.021 (čistý čas: 1:13.009)…čert, aby
se v tom vyznal. Zajímavější je
porovnání v Londýně s fenomenálním Grafem, závodníkem mé kategorie,
který skončil celkově na 3. místě jako nejlepší od nás J - 1:09.979 (čistý čas:
1:15.858 je světovým rekordem). Suma sumárum jsem od Grafa dostal 6,5 sekundy –
to je naprosto jiný závod…
Opět jsem zajel svůj nejlepší výkon sezóny
a o 2 sekundy se zlepšil proti MS v LA (osobák mám za 1:19.466). Ano, jsem
schopný zajet ve své kategorii i 4.místo ve světové konkurenci. V Londýně
by to v redukovaném pořadí vyšlo na místo 7. Nic moc, ale kilák skutečně
není mojí doménou a jako stíhač – časovkář potřebuji čas na rozjetí „mašiny“.
Pořadí: 1.Liz Y(C1)-Čína,2.Colbourne(C1)-Velká
Británie,3.Graf(C2)-Německo,21.Stark(C2)
3. Časovka jednotlivců na 16km – 6.místo
se ztrátou 50 sekund na koho jiného než vítězného Grafa…Pravděpodobně mé
nejlepší paralympijské vystoupení v Londýně. Ačkoliv opět ve druhém
osmikilometrovém kole jsem trochu
ztrácel. Náročná a členitá trať mi dala zabrat, podobně jako ostatním
závodníkům. Pocitově se mi špatně nejezdily stoupání, ale „rovinky“ nakloněné
na všechny strany – netypický profil, který se odvíjí od zaměření okruhu Brands
Hatch – F1 a motorky…Očividně jsem ztrácel v ostré pravé, která
následovala po rychlém sjezdu. Možná až zbytečně jsem si příliš přibrzďoval…V
každém případě na této trati byla výhodou elektronika. Čímž netvrdím, že bych
s Di2 vyhrál J
Pořadí: 1.Graf
–Německo,2.Liang – Čína,3.Eckhard – Španělsko,6.Stark
4. Silniční
závod s hromadným startem – 16.místo. 8 kol, tj.64km v cyklokrosovém
tempu. Od začátku se víceméně letělo, nástup střídal nástup. Já jsem si stále
jen říkal, Michale vydrž ještě kolo. Závodníci postupně odpadali jako korálky,
až nás zbyla polovina balíku, tedy 20 cyklistů. Jel se stejný okruh jako při
časovce a já jsem zrácel ve sjezdu do ostré točky a pracně to doháněl do
kopce…Osudným se mi stalo kolo poslední. Vlétl jsem do stoupání mezi posledními
a ještě k tomu se nechal zavřít jedním závodníkem. Moje vina, ale stála mě
drahocennou mezeru, kterou jsem s dalšími závodníky nebyl schopen do konce
závodu dojet. Ve spurtu naší odpadlé šestičlenné skupinky jsem podlehl
Teuberovi. V redukovaném pořadí kategorie C2 by to znamenalo 5.místo…
Pořadí: 1.Bargna(C3) –
Itálie,2.Warias(C3) – Německo,3.Nicholas(C3) – Austrálie,16.Stark(C2)
Předložil jsem víceméně suchá fakta a teď k oněm odpovědím na dotazy, které se na mě
sesypaly.
Proč jsi nepřivezl medaili, nebo
dokonce nevyhrál?
Jednoduše řečeno, protože někteří cyklisté byli lepší. V paralympijské
cyklistice jsou hraniční umístění, které obsadit není snadné. Já ke své smůle,
nebo naopak díky za to, jezdím v kategorii, která měla vždy vysoko
postavenou světovou konkurenci! Úspěchem je vůbec se dostat do top ten, tedy do
první desítky na světě. Pro mě bylo vždy hranicí úspěchu, či neúspěchu 6.místo.
To jsou ještě místa kdy, alespoň teoreticky šaháte po stupních vítězů. Dříve se
do 6.místa rozdávali i tzv. olympijské, resp. paralympijské body. I když to je
v současnosti až do osmého místa, pro mě platí příčka šestá J.
Kritériem je i tzv. nominovatelnost, kterou si reprezentant vyjede umístěním do
8.místa v první polovině výsledkové listiny…
Získat světovou medaili znamená, aby se Vám ten den, ten okamžik všechno
sešlo – forma i štěstí.
Ano, odjížděl jsem do Londýna se snem medaili získat,ale…
Vzhledem k Tvému věku už na
zisk medaile nemáš?
Je mi 47 let, což samozřejmě ani pro cyklistiku není optimální věk. Ve
své kategorii jsem byl na paralympiádě nejstarším. Do španělské nominace se
nedostal Garcia, kterému je 56 a stále je schopný se světovou špičkou držet
krok…Samozřejmě, že většina mých soupeřů jsou třicátníci a výjimkou nejsou ani
osmnáctiletí cyklisté (u nás se moc nehraje na juniory a třiadvacítkáře). Já
jsem zjistil, že mnohé je v mentální připravenosti. Máte-li motivaci, dají
se i skály lámat!
Ovlivnila Tvůj výsledek loňská
nehoda?
To je možná nejzásadnější otázka, na kterou bych rád odpověděl. Je
pravda, že tak dlouhou přestávku, jakou jsem absolvoval vloni po nehodě jsem
neměl běhěm celé své předlouhé sportovní kariéry. Skoro tři měsíce jsem se
dával dohromady než jsem začal seriózně trénovat! Zimní přípravu jsem posléze
musel také velmi zrychlit, protože jsem už začátkem letošního února startoval
na dráhovém Mistrovství světa v Los Angeles. Až teprve posléze nastala
klasická příprava na silniční sezónu.
Do loňského srpna jsem si i navzdory věku dokázal po dlouhá léta držet
velmi vysokou formu. Prožíval jsem podobně vydařené sezóny jako
v devadesátých letech, kdy jsem získal všechny své tituly. Od roku 2006
jsem každým rokem získal některou ze světových medailí. S jedinou výjimkou
v roce 2008, kdy jsem ze známých důvodů nestartoval v Pekingu.
V letošním roce jsem se až na nepatrné vyjímky nedostával na stupně
vítězů. Tělo si velmi pomalu zvykalo na rychlost a v důležitých momentech
to bylo znát. Je tedy pravděpodobné, že úraz mě velmi pozastavil a nedovolil mi
prozatím akcelerovat na plný plyn.
Lituješ své neúčasti na LPH
v Pekingu?
Samozřejmě, že lituji, ale jak by řekl klasik, to je tak asi vše co s tím
můžu udělat.V roce 2008, alespoň
před paralympijskými hrami jsem byl možná nejlepším časovkářem na světě a kromě
kilometru jsem vlastně patřil ve všech svých disciplinách k adeptům na
paralympijskou medaili. S odstupem času se domnívám, že jsem měl ustoupit
ze svých pozic, protože jsem svou loajalitou ničeho nedosáhnul…
Na druhou stranu je pravděpodobné, že bych už v Londýně nestartoval
a kariéru si neprodloužil!
Jak to, že je Tvá paralympijská
bilance během kariéry tak chabá?
Ano, vypadá to, že Paralympiády jsou pro mě začarované. Bud´se zamotám do
hromadného pádu -2x, nebo se nesejdu se špičkovou formou. Svojí bilanci 5.míst
(jako nej.umístění) jsem porušil jen jednou v Sydney bronzem.
Lendl měl zakletý Wimbledon a já zase Paralympijské hry J
-----------------------------------------------------------------------------------
Konečné resumé z Londýna kritickým
okem L
- 6.místo
– časovka – slušné
- 5.místo v redukovaném pořadí
své kategorie /16.celkově ve sloučených
kategoriích - silniční závod - ucházející
-
7.místo – stíhačka - ucházející
-
7.místo v redukovaném pořadí své kategorie/21.celkově ve sloučených kategoriích –
kilometr - bída
2.
