První letošní křest ohněm - Paralympijský Evropský pohár v silniční cyklistice ve francouzském Corréze
Do prvního porovnání se světovou špičkou jsem v letošním roce vstupoval s velkou nejistotou. Po dvouměsíční pauze, kdy jsem začátkem roku léčil nemocné průdušky, jsem se obával, že si ze mě mí soupeři udělají trhací kalendář.
V pátek jsme spolu s reprezentačním týmem tělesně a zrakově handicapovaných cyklistů dorazili po úmorné celodenní cestě do městečka Ville de Correze.
V sobotu jsme už startovali v pravděpodobně nejtěžším silničním závodě pro handicapované cyklisty v Evropě. Moje kategorie C2 (kategorie cyklistů s jednonohým pohonem) absolvovala 4 okruhy po 16,5km, což znamenalo především vyšlapat čtyřikrát do pětikilometrového stoupání, ve kterém se samozřejmě rozhodovalo.
Hned v prvním se odtrhla pětičlenná skupina, ve které kromě dvou závodníků kategorie C3 (dvounozí cyklisté, především spastici) byli se mnou i dva spolufavorité závodu – nejlepší světový vrchař Stéphen Bahier a paralympijský vítěz Laurent Thirionnet. V dalším kole atakovali podle očekávání dva dvounožci z C3 a s nimi bohužel i Francouz Bahier. Pokoušel jsem se ho ještě sjet, ale posléze jsem raději vyčkal na dalšího Francouze Thirioneta. Během závodu nás posléze dojel další výborný Francouz Lambert a nastala pro mě krušná část závodu.
Nástup stíhal nástup a já jsem jen čekal kdy už mi dojdou síly. Naštěstí mi úplně nedošlo
a před cílem jsme jen musel odolat výbornému spurtérovi, mistru světa z loňského roku Marquézovi, který do nás nečekaně přiletěl zezadu. Nakonec jsem byl s třetím místem za Behierem a Thirionetem velmi spokojen.
V neděli nás čekala časovka jednotlivců. K našemu zděšení na stejném okruhu, na kterém jsme absolvovali silniční závod. S pomocí našeho pilota tandemu Jirky George Chybiče (nejšikovnějšího člena repre) jsem vsadil na disk neuvěřitelný rozptyl pastorků a s tratí se nakonec solidně popasoval. Výsledkem bylo opět třetí místo, opět za vítězným Bahierem a pro změnu druhým Lambertem.
Ve velmi dobrém světle se ukázal i celý náš velmi omlazený repre mančaft. Asi největší progres od loňské sezóny učinil náš tandem s již zmiňovaným pilotem Chybou a zrakově handicapovaným Márou Moflarem. Jejich časovka už měla evropské parametry. Určitě se bude postupně zvedat i Radim Pavlík z kategorie C5 (nejméně postižení cyklisté). Asi největší radost mi činí, že se konečně objevil můj nástupce mezi jednonohými cyklisty.
Aleš Wasserbauer pomalu získává ostruhy a já snad konečně budu mít parťáka v boji s přesilou závodníků cyklistických velmocí.
V Jenči 25.5.2010
Michal Stark,
Reprezentační tým tělesně a zrakově postižených
Dukla Praha
úterý 25. května 2010
čtvrtek 10. prosince 2009
čtvrtek 30. července 2009
Michal Stark 1.v seriálu EP i světovém žebříčku
 |
| EP Itálie-silniční závod-foto M.Kundera |
Posledním podnikem seriálu Evropského poháru v Italské Piacenze jsem završil podstatnou část letošní sezóny. Sobotní silniční závod připomínal spíše hladké kritérium. Na rovinatém 2km dlouhém městském okruhu závodila víceméně celá světová špička kategorie ,,jednonožců“. Čelit na okruhu těchto parametrů přesile cyklistických mocností – Francie,Itálie,Španělska,Německa a dalších nebylo jednoduché. Připadalo mi,že vlastně celý závod sjíždím úniky soupeřů. Především francouzská ekipa realizovala dokonale svou taktiku. V posledním okruhu jsem se nechal trochu zavřít v balíku a v tu chvíli nastoupil Francouz Thirionnet. Čekal jsem,že vyrazíme za ním,ale nikdo se k tomu neměl. S mírným zpožděním jsem si udělal prostor a za francouzským cyklistou jsem upaloval sám. Bohužel se mi Thirioneta nepodařilo sjet,ale ve spurtu pronásledovatelů jsem vybojoval druhé místo.
Cítil jsem se výborně a těšil se na rovinatou časovku,která nás čekala v neděli. Před závodem se vše změnilo. Střevní potíže mě doslova paralyzovaly a já jsem časovku spíše odchodil než odjel. Díky silničnímu závodu jsem celkově v Itálii skončil čtvrtý, což není vzhledem ke zdravotním problémům až tak špatný výsledek.
Konečné resumé po absolvování valné většiny bodovaných závodů je pro mě více než lichotivé a zdaleka překračuje mé sportovní plány pro tuto sezónu. V konečném hodnocení Evropského poháru 2009 jsem ve své kategorii zvítězil. Ještě více prestižním měřítkem je světový žebříček UCI, který v tuto chvíli ve své kategorii také vedu!
V září uvítá Itálie Paralympijské Mistrovství světa v silniční cyklistice. Jestli budu mít tu čest reprezentovat naší republiku,doposud nevím.
Jeneč,30.7.2009
Michal Stark,
Dukla Praha
pátek 2. února 2001
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)